Pro rychlejší pohyb v textu:

1. Úvod

Inspirovali jsme se bridžovými turnaji, kde jsou předmíchané karty naprostou samozřejmostí. U bridže je nicméně organizace takového turnaje podstatně jednodušší (viz níže), ale při dobré vůli a snaze se snad podaří předmíchané turnaje zavést (vedle klasických turnajů) i u taroků.

Takže jak na to: Hráči sedí u stolů na definovaných pozicích Jih-Východ-Sever-Západ. Jednotlivá rozdání jsou předmíchaná - tj. u stolu se před hrou karty nemíchají, nesnímají a nerozdávají, ale balíček karet rozdělený na 5 částí (6 karet talonu a 4x12 karet pro jednotlivé hráče) je doručen ke stolu organizátory a zadák tak karty pouze vydá jednotlivým hráčům podle informací na "lístku rozdání", na kterém je kromě čísla rozdání vyznačem předák a zadák. V rámci jednoho kola se na všech stolech sehraje N stejných rozdání a výsledky se potom porovnají. Porovnávají se hráči na stejných pozicích (např. všichni hráči sedící na pozici Jih atd.) a to buď jejich výsledek za celé kolo nebo jednotlivé hry. Hráči se obodují - např. při 10 stolech (tj. 40 hráčích) dostane nejlepší Jih 10 bodů, druhý 9 bodů atd. To stejné pro Západ, Sever a Východ. V dalším kole se provede totéž při jiném rozesazení hráčů u stolů. Poznámka: u všech stolů se v daném kole sehraje stejná množina rozdání, ale v různém pořadí (pro zamezení přenosu informací mezi stoly). Na konci turnaje se bodové výsledky z jednotlivých kol sečtou a sestaví se celkové pořadí.

Toto byl samozřejmě pouze jeden příklad jak lze provést hodnocení výsledků předmíchaného turnaje. Promyšleno máme několik systémů bodování, které se během prvních Q-turnajů budou dolaďovat.

Tady by bylo by vhodné zmínit další tarokové nadšence, kteří výrazně přispěli svými přínosnými názory a komentáři k teoretické přípravě tarokových Q-turnajů. Takže kromě vlivu bridžistické obce (především Jardy Holého působícího v bridžových klubech v Kralupech a Praze) mi cenné komentáře poskytli především Petr "wolys" Walovy z Ostravy a brněnská ozdoba TK Praha David Macháček, kteří jsou v tarokovém umění o dost dál než já a navíc mají "CPU" zjevně přetaktovanou na trochu vyšší frekvenci (ne, že by se občas nespletli, chytrolíni :o). S praktickou přípravou prvního Q-turnaje mi pak vydatně pomáhá Irenka Horáková. Řadu menších komentářů jsem dostal i od dalších tarokářů a tarokařic a důležitá byla i ochota cca 15 hráčů dát svoje peníze na nákup 200 balíčku karet, s kterými byl připraven první malý Q-turnaj družstev (viz dole).

Když už jsme u úvodních obecných informací k předmíchaným turnajům, tak by bylo vhodné zmínit možnost pořádat Q-turnaje ne na živo, ale na serveru www.taroky.net. Je logické, že tam by byla příprava rozdání a hodnocení výsledků výrazně jednodušší než u živého Q-turnaje. Když jsem zkoušel Filepru někdy v polovině roku 2005 na Q-turnaje "ukecat", tak nebyl ani proti ani pro. Později, když viděl, že se tedy lopotíme s přípravou živého turnaje, tak trochu podlehl jemnému přemlouvacímu tlaku Petra Zachara (Skyz) a mne (honer) a po setkání u Kočky v únoru 2005 zavedl na serveru možnost přípravy rozdání. Je to ale zatím v dost syrovém stavu a bude třeba investovat nemálo času, aby se Q-turnaje na serveru daly pořádat. Doufám, že know-how z živých Q-turnajů a zájem hráčů o tento druh soutěží Filepru přesvědčí a on časem investuje do taroků další kvanta své práce a umožní pořádání Q-turnajů na serveru (efektivní přípravu rozdání, vlastní turnaj, vyhodnocení). Tim by se server dostal na dost unikátní úroveň, srovnatelnou s největšími světovými servery pro hraní bridže, které zatím představují vrchol síťového karbaničení (viz např. www.bridgebase.com).

Ještě pár slov k bridži. Bridž, ač výrazně mladší karetní hra než taroky (viz historie), prodělal na soutěžní úrovni výrazně dynamičtější vývoj než taroky a ostatní karetní hry. Umožňuje to mj. i jednoduché počítání výsledků sehrávky, kdy se počítají pouze uhrané zdvihy a ne body za "sebrané" karty jako v tarokách nebo mariáši (kde mají různé karty různou hodnotu). Bridžisti proto mohou při turnaji dávat karty ne doprostřed stolu, ale pouze před sebe, přičemž při uhraném zdvihu příslušnou kartu natočí o 90 stupňů. Na závěr sečtou uhrané zdvihy (a porovnají je vůči závazku z licitace), svých 13 karet složí a vloží do jedné ze 4 děr v "krabici". A ta je připravena na použití na dalším stole. Navíc nemusí původní rozdání ani složitě připravovat - stačí karty na začátku zamíchat a poprvé rozdat na 4x13 balíčků a strčit do krabice (u větších turnajů se ale "rozdání" připravují a tisknou pro možnost pozdějších rozborů apod.). Úplný karbanický ráj pak představuje situace, kdy organizátor bridžového turnaje má k dispozici strojní namíchávačku (a karty mají čárové kódy), která si rozdání sama (náhodně) připraví a pak každé Nx namíchá.

Pro taroky namíchávačku koupit nelze (jiný formát karet, karty nemají čárový kód atd.) a bridžovou praxi s pokládáním karet při sehrávce před sebe a ne doprostřed stolu zavést prakticky nelze, tj. z podstaty hry si hráči si musí jednotlivé zdvihy brát k sobě. Jednak proto, že karty mají různou bodobou hodnotu a dále kvůli tomu, že se body počítají po 3 kartách (kdežto zdvihy jsou po 4 kartách). Karty pro tarokový Q-turnaj se tedy musí předmíchávat (rozdělovat balíček 54 karet na 5 částí podle zadání) vždy znovu pro každou sehrávku.

2. Možné přístupy k zajištění předmíchání karet

Možnosti jak předmíchání realizovat jsou různé - zatím nás napadly tyto 3 přistupy:

A) mít dostatečný počet balíčků karet a předmíchat všechny rozdání před turnajem

B) mít předmíchané karty na 1-2 kola a domíchávat rozdání pro další kola partou nadšenců ve vedlejší místnosti

C) domíchávání karet pro další sehrávky zajistí sami hráčí pro odehrání své hry

ad A) Mít všechny hry předmíchané je rozhodně nejjednodušší přístup z hlediska chodu vlastního turnaje, ale velmi náročný na množství balíčků karet, které organizátor musí mít k dispozici. Obecně pro turnaj o X stolech, Y kolech a Z hrach v kole je potřebný počet balíčků karet P=X*Y*Z. Např. přo středně velký turnaj o 10 stolech a 4 kolech po 12 hrách by bylo zapotřebí mít 640 balíčků karet. Druhým problémem pro pořadatele je práce s předmícháním všech rozdání. Pokud zanedbáme čas na grafickou přípravu rozdání a počítáme pouze čas na ruční předmíchání (jedno rozdání = cca 5 min), pak celková časová náročnost přípravy 10*4*12*5 = 2400 min = 40 hod. Což se dá zvládnout, ale chce to jednoho či více nadšenců. Pro menší turnaj (4 stoly) činí při stejném počtu her čas přípravy 16 hodin. Pro větší turnaj (25 stolů), pak 100 hodin. Tento přístup jsme zvolili pro první testovací turnaj 4 družstev, mj. proto, aby při turnaji nebyly zmatky kolem domíchávání a všichni se mohli soustředit na vlastní hru a vyhodnocování výsledků. Myslím, že pro začátky Q-turnajů je tento styl organizace Q-turnaje ideální i právě proto, že hráči nemají s předmíchávánými turnaji zkušenosti (světové strany, zápis a jiné novoty). Jakmile budou zkušenější, tak lépe zvládnou vlastní spolupráci při domíchávání (var. C).

ad B) Mít předmíchané karty na 1-2 kola a domíchávat rozdání pro další kola partou nadšenců ve vedlejší místnosti . Méně náročné na množství balíčků karet, které má organizátor k dispozici a na práci před turnajem. Je třeba mít ale k dispozici tým domíchávačů, kteří budou schopni dost rychle a bez chyb jednotlivá rozdání připravovat. Tento přístup jsem zvažoval hned na začátku, když jsem počítal kolik balíčků karet je na Q-turnaj třeba, ale pro první turnaj(e) jsem ho pro sebe zamítnul právě kvůli komplikacím s řízením té "bandy domíchávačů" :-) V mailových diskusích ho hodně prosazovali Petr Zachar a Pavel Hrabina, tak není vyloučeno, že nějaký takový turnaj uspořádají.

ad C) Třetí způsob vedení Q-turnaje je domíchánívání karet pro další sehrávky zajisťované samotnými hráčí na stole pro odehrání jejich hry . Reálnost tohoto přístupu jsem si poprvé uvědomil (celkem náhodou) koncem roku 2005 u Kočky, když se po nějaké zajímavější partii hráči (Sheva, Varsava ...) sami "vrhli" na karty, rozdělili je na 4 části a znovu přemýšleli, jak to sehrál lépe. Takže docela reálný přístup, kdy po sehrávce jeden hráč zapisuje výsledky do "výsledkového listu" a ostatní hráči rozdělují karty na původních 5 částí. Trochu to zpomalí chod turnaje, ale má to jednu velice příjemnou vlastnost. A to možnost použití "Výsledkových listů rozdání" (a ne "Výsledkových listů stolu"), kdy by tento list putoval spolu s namíchanými kartami po stolech a hráči tak po jeho rozbalení na koci hry viděli, co kdo s tím uhrál před nimi. Ve složeném stavu by bylo na "Výsledkovém listu rozdání" klasicky pouze číslo sehrávky a vyznačení předáka a zadáka (vydá karty), po rozbalení by pak nahoře bylo grafické znázornění rozdání a v dolních dvou třetinách by byla tabulak s kolonkami na zápis výsledků u jednotlivých stolů. Myslím, že hráči to budou milovat :-) ... onu možnost hned si ověřit, co kdo s těmi samými kartami uhrál před nimi. Takže doufám, že rádi investují svoji práci do domíchávánín karet. Další výhoda je minimální náročnost na počet vlastněných balíčků karet - u menšího turnaje stačí mít každé rozdání pouze jednou, u větších bude nezbytné mít každý typ rozdání v několika "kopiích" a určit skupiny stolů, které si budou rozdání předávat (opět nic nového - vše běžná praxe z bridžových turnajů).

Praktická poznámka k předmíchávání karet: Nejprve je vhodné si balíček karet rozdělit podle barev a až pak rozdělovat karty podle grafické předlohy na 5 hromádek (talon - karty předáka - ... - karty zadáka). Karty v části "talon" musí mít přesné pořadí, u ostatních částí je to samozřejmě vedlejší. Uchování balíčku ve správném tvaru řeším zatím tak, že tyto jednotlivé části balíčku pokládám do kříže a nakonec zajistím úhlopříčně dvěmi světlými gumičkami. Pod gumičky se pak vloží "lístek rozdání", na kterém je vyznačené číslo rozdání (ev. může být zakódované), předák (např. Jih) a zadák (např. Západ), který má povinnost karty z balíčku správně vydat.

3. Ad pravidla

Co se týče tarokových pravidel, je pro Q-turnaj samozřejmě možno použít kteroukoliv z jejich nepřeberných variant, které se vyskytují v České republice a přilehlých zemích, ve kterých se hrají taroky. My pro první Q-turnaje plánujeme použít upravená pravidla Vysočina, které jsme pracovně nazvali "Pravidla Q2006". Hlavní rozdíly oproti Vysočině jsou "žďuchané Varšavy" (opatření proti bukajícícm předákům) a rozdílové placení Varšav (pro přesnější a spravedlivější vyhodnocování Varšav).

Text pravidel Q2006 vč. přílohy s přehledem odlišností oproti Vysočině2005 je možno nalézt zde . V souboru je dále formát Výsledkového listu stolu, Výsledkového listu rozdání a stručného popisu systému bodování pro turnaj družstev v květnu 2006 v Praze.

4. Možné způsoby vyhodnocování výsledků

Co se týče vyhodnocování výsledků, jsme teprve v začátcích, ale již teď je jasné, že systémů hodnocení je nepřeberné množství. Z hlediska organizace Q-turnaje lze rozlišit varianty turnaje s penězi na stole a turnaje pouze zapisovaného. Turnaje s penězi jsou v jistých fázích jednodušší, naproti tomu turnaje zapisované umožňují jít při porovnávání výkonů hráčů jít až na jednotlivé hry a dále umožňují lepší a podrobnější prezentaci výsledků turnaje na webu a jejich rozbory.

U turnajů 4-členných družstev, kdy každý člen družstva sedí u jiného stolu a navíc na jiné pozici (Jih-Východ-Sevel-Západ), tj. družstvo potká všechny karty, lze hodnotit turnaj i jen na základě finančních výsledků za celý turnaj. Nebo po jednotlivých kolech porovnat finanční výsledky jednotlivých hráčů sedících na určité pozici (např. Jih) a obodovat je (např. při 10 stolech body 10-9-8-...-2-1).

U turnajů jednotlivců je nezbytné vždy přejít od finančních výsledků k bodování a to proto, že nelze (a není ani vhodné) zajistit aby na všech pozicích (světových stranách) byly v daném kole stejně silné karty. Proto i při turnaji s penězi na stole lze po každém kole porovnávat pouze výsledky hráčů sedících u různých stolů na stejné pozici (např. Jih) a obodovat je. I se slabou kartou tak lze získat v danném kole plný počet bodů (protože i ostatní hráči sedící na pozici Jih u ostatních stolů měli slabou kartu). U dalšího kola se změní rozesazení hráčů u stolů a opět se sehraje dávka stejných rozdání u všech stolů a opět se porovnají výsledky hráčů sedících na stejných pozicích a přidělí se body ...

U zapisovaných turnajů (pro každou hru je v Tabulce výsledků jeden řádek - viz Příloha IIa a IIb v souboru s pravidly) je možno opět porovnávat výkony hráčů po jednotlivých kolech (nebo při turnaji 4-členných družstev až po celém turnaji, což by byla poněkud blbost), ale taky je možno jít až na úroveň porovnávání výkonů hráčů v jednotlivých hrách. Pro náš první Q-turnaj 4 družstev (květen 2006) jsme zvolili kombinaci posledních dvou přístupů: tj. kombinaci bodovani "po hrach" (3-2-1-0 bodů za každou hru) a bodovani "po kolech" (14-9-4-0 bodů za celkové finanční výsledky v kole). Turnaj má 4 kola po 12 hrách, tzn. že jeden hráč může získat v kole maximálně 12*3 + 14 = 50 bodů, respektive 200 bodů za celý turnaj. Druzstvo tak muze ziskat za cely turnaj maximalne 800 bodu, minimalne 0 bodu. Detaily viz Příloha III soubory s pravidly.

Systém bodování výsledků se bude určitě vyvíjet a proto je důležité, že první Q-turnaj bude zapisovaný. To znamená, že v návazných hodnoceních a rozborech bude možno na výsledky hráčů v jednotlivých hrách a kolech aplikovat různé bodovací systémy a zkoušet, co to udělá s výsledky.

V bridži existuje několik turnajových bodovacích systémů, přičemž inspirativní je i to, že při primárním přechodu mezi uhranými zdvihy a body se hodnotí i výška licitace nebo přesněji řečeno odvaha při licitaci. Tzn. hráč který se v licitaci zavázal, že uhraje 8 z 13 zdvihů ve hře bez trumfů (8BT) a uhrál je získá výrazně víc bodů než hráč u vedlejšího stolu, který se se stejnými kartami zavázal uhrát 7BT a uhrál také 8 zdvihů, tj. jeden nadzvih. Hodnotit v bodování tarokového turnaje odvahu při licitování je ale hudba budoucnosti a pro začátek bude asi lepší bodování víc nekomplikovat. Už bodování "po hrách" je podle wolyse úlet, který v turnaji nezvládneme :o)

5. Výsledky prvního testového hraní 2x8 v březnu 2006

První testové hraní na dvou stolech s předmíchanými kartami se uskutečnilo 4. března 2006 u Černé kočky, přičemž se na obou stolech postupně odehrálo po 8 stejných rozdáních. Nešlo přitom ani tak o porovnání výkonnosti jednotlivých hráčů, jako spíš o testování organizace pro Q-turnaj družstev v květnu 2006. Výsledky z tohoto hraní lze nalézt v tomto souboru .

_______________________________________________________________

První malý předmíchaný Q-turnaj pro 4 družstva se pak uskutečnil 4. května 2006 - viz informace a výsledky z tohoto turnaje na speciální sekci našeho webu.

Počet návštěvníků této sekce webu TKP od 1. ledna 2008: